ŽIVOT JE PECKA aneb jak jsme si užili společný čas na rekondiční dovolené

Ve dnech 8. – 13. června jsme jako spolek SVÉ HLAVY, z.s., pořádali první rekondiční dovolenou pro osoby po poranění mozku a jejich pečující v Úbislavicích u Nové Paky. Bydleli jsme v chalupě U Zdeňka, kde jsme měli k dispozici částečně bezbariérové zázemí, zahradu i hřiště. Okolí bylo nádherné, počasí nám krásně vyšlo, ani jednou jsme nezmokli. Každý den jsme zahájili rozcvičkou, potěšilo nás i několik návštěv, které se k nám během pobytu připojily.

V den příjezdu jsme se navečer přivítali při posezení u grilu a hned druhý den ráno vyrazili na průzkum okolí. Podívali jsme se do starého mlýna, kde nás jeho majitel ochotně provedl a povyprávěl o jeho historii. Odpoledne jsme si upekli pizzu (pro jistotu každý svoji podle jeho chuti:-)) a strávili krásný den v areálu chalupy při sportovních a jiných aktivitách, které pokračovaly až do večera, kdy jsme ještě potrénovali paměť u deskových her. V sobotu jsme hned ráno vyrazili auty na celodenní výlet do Nové Paky, prohlédli si zrekonstruovaný klášter a vyslechli od místního kněze o jeho historii. Pak jsme pokračovali na exkurzi do muzea Klenotnice a Suchardova domu. Po skvělém obědě na Kumburáku ještě někteří neměli dost a vyrazili do Jičína, kde se potkali s přáteli z rekondičního pobytu, který pořádala Klinika rehabilitačního lékařství VFN Praha. Společně se obě skupiny vypravily na Jičínskou věž, na jejíž vrchol vede 156 schodů. Neplánované setkání a společný výkon všechny potěšil. Večer sice zavládla únava, ale další den jsme stejně po relaxačním a tvůrčím dopoledni vyrazili na další výlet, tentokrát k větrnému mlýnu Borovnice a na zříceninu hradu Pecka. K večeři jsme si ugrilovali maso a poseděli s kytarou. Další den jsme měli k snídani skvělý borůvkový koláč, který jsme upekli a dopoledne hráli sportovní (volejbal, bocciu, petanque) a paměťové hry. Pak následovaly výzvy: přechod přes slackline, jízda na koloběžce, dobrodružná procházka v okolním terénu a někteří vlezli i do studeného bazénu. Večer jsme si shrnuli zážitky z pobytu a užili si závěr posledního společného dne. V den odjezdu jsme tvořili ocenění pro ostatní, dali si na cestu langoše a nasycení mnoha zážitky vyrazili domů.

Co jsme všechno za těch 5 dní společně zvládli zažít je až neuvěřitelné. Naplno jsme si užili společný čas a sdílení, poskytli si vzájemnou pomoc, připomněli si, co je pochopení a vstřícnost k druhému. Jak praví motto našeho pobytu: život je pecka a my se rozhodli ho prožít naplno a spolu. Už se těšíme, až se potkáme příště!!!